BABKA ŤAPKA

Jak vzniklo jméno BABKA ŤAPKA?

Po návratu z NZ jsem vybrala 450 nejkrásnějších fotek, uspořádala je do alb a pozvala mé přátele, kterým jsem o mé cestě vypravovala. Samozřejmě jsem také prozradila, že o tom píšu knížku. Jeden z mých hostů se zeptal jak se bude knížka jmenovat a ze mne úplně spontánně vylítlo BABKA ŤAPKA na kraji světa aneb NOVÝ ZÉLAND očima české babičky. Je zajímavé, že jsem o logu BABKA ŤAPKA předtím vůbec nepřemýšlela.

Jak jste začínala s psaním?

Už ve škole jsem měla nejlepší slohová cvičení. V průběhu let, když jsem někomu napsala dopis, tak mi každý děkoval za pěkné psaníčko, ale stále mi to nic neříkalo. Když mi bylo padesát let, měla jsem kolem sebe partu o generaci mladších jogínů, kteří mne s sebou brali na Chopok lyžovat. Jednou jsem jim tam vyprávěla přestarý vtip, kde dochází k dramatické situaci a když jsem pak byla sama v chaloupce, pořád jsem viděla před sebou jednu dívku, která přitom úplně slzela a já se musela moc držet, abych smíchy nevyprskla. Až jsem si řekla, že ten vtip musím hodit na papír. Když jsem ho pak četla mým dcerám, které byly mými prvními posluchačkami, moc se jim líbil a tak jsem začala psát o mých příhodách, o dcerách, o naší babičce, až jsem se také přihlásila do literárního kroužku tvůrčího psaní.

Dostala jsem tam punc reportérky, protože jsem, oproti ostatním, si naprosto neuměla vymýšlet a dodnes to neumím.

Co všechno obnáší vydání knihy vlastními náklady?

Nejdříve smůlu, že vydavatel, se kterým jsem měla uzavřenou vydavatelskou smlouvu, od smlouvy upustil, protože když měla jít do tiskárny, tak zjistil, že by její výrobní cena byla příliš vysoká, tím i prodejní cena vysoká, takže neprodejná, (jednalo se o prodejní cenu 900,- Kč), a on by na ní nic nevydělal. Celý rok jsem přemýšlela, než jsem se odhodlala k tomu, abych mé dítě uvedla do života. Zrušila jsem mých posledních 110 tisíc korun na podílových listech, zrušila jsem 45 tisíc penzijního připojištění, něco mi půjčila dcera a něco spořitelna, až jsem dala dohromady 250 tisíc. Jenže jsem v mé nevědomosti podepsala s jednou tiskárnou smlouvu o tom, že mi za tuto částku vytisknou 500 až 600 výtisků. Předpokládala jsem, že se cena bude odvíjet od toho, že 600 kusů je za 250 tisíc a když mi dodají méně, že cena bude také nižší. Jenže jsem obdržela za tuto částku jen 525 kusů, což je 476,- za jeden výtisk a když jsem pak k tomu při vyplňování daňového přiznání přidala i mé náklady za papír a inkoust do tiskárny, vyšplhala se moje výrobní cena na 511,- Kč za jeden výtisk, takže na jedné knížce mám horentní výdělek celých DEVĚT KORUN. Prodávám ji za 520,- Kč.

Je někdo s kým svoje rukopisy konzultujete? Někdo, kdo Vám na rovinu řekne, co si o Vašem rukopisu myslí?

Samozřejmě, vždyť jsem jen vyučená prodavačka. Mojí literární guru se stala paní Lada Ledererová – Arnautová, která nás vedla v tom literárním kroužku, dramaturgyně České televize pro církevní vysílání, bez jejíhož souhlasu nepustím ani Ň. Teď už po čtvrté předělávám SNĚNÍ BABKY ŤAPKY, protože tomu pořád ještě něco chybí. Logo BABKA ŤAPKA se stalo už součástí mé osobnosti a sice z toho důvodu, že jsem si celý život dělala ze sebe legraci a měla jsem radost, když jsem dokázala někoho rozesmát. Takže i v tom duchu píšu, prostě BABKA ŤAPKA !!!!!!!!!!!!

Které období svého života pokládáte za nejšťastnější?

Mám na stará kolena nádhernou další životní náplň, což jsou má autorská čtení, která mne velice obohacují a také dodávají energii, takže nynější.

Nepřipadala jste si při své cestě na Nový Zéland osamělá?

Ani v nejmenším. Lidé, kteří pracují na NZ v cestovním ruchu jsou tak úžasní a vstřícní, že každý jednotlivý výlet mi připadal, jako že se všichni už dávno známe. Navíc jsem byla mezi ostatními úplný exot, protože sama a v tom věku, takže mně všichni obdivovali a doslova hýčkali.

Plánujete další cesty?

Ráda bych absolvovala doslova tříměsíční toulání po celé Skandinávii, ale už ne sama, protože je člověk ochuzen o společné sdělování si všech těch dojmů. Ale možná právě proto jsem napsala tuto úžasnou knížku, že jsem je všechny házela na papír. Jenže moje roky už mi nedovolují cestovat sama s kufrem a baťůžkem, jak tomu bylo na NZ a další překážka je v tom, že už žiju jen z penze, protože všechny moje úspory mám ještě v knížkách. Dluhy jsem už zaplatila, ale potřebovala bych prodat zbytek, což je cca 300 kusů.

Kde berete ve Vašem věku všechnu tu energii? Máte tajný recept?

To, prosím, nemám. To mi bylo dáno a taky za to denně děkuji. HOWGH !!!